Tajemný les, 31. října 2025

Borohrádecký les opět po roce ožil tajemnými postavami

Dne 31. 10. 2025 pořádala Základní škola T. G. Masaryka Borohrádek již tradiční akci Tajemný les. Bránu Tajemného lesa otevřely, celé v černém, královna a princezna, které pevnou rukou udržovaly pořádek a řád nad malými i velkými návštěvníky až do té doby, než bránu lesa zase uzavřely. Za branou čekala královna Zloba u stromu přání, kde si děti mohly cokoli přát. Poté prošly dveřmi k usměvavé Růžence a s kouskem zlata v dlani pokračovaly cestou dál. U babičky Coco mohli zavzpomínat i dospělí na ty, kteří již mezi námi nejsou, a okvětní plátek růže jim připomněl, že láska v našich srdcích zůstává. Jejich rozjímání přerušili dva vlci, kteří si toužili smlsnout na Karkulce s babičkou, ale děti myslivci pomohly obě zachránit. Jako poděkování od něho dostaly bonbónek.

V lese touto dobou bývá sychravo a nevlídno, a proto se všichni jistě rádi ohřáli u rozdováděných čertů v pekle. Teplíčko si ale museli zasloužit. Bylo zapotřebí mnoho odvahy, aby si troufli projít pekelnými plameny. Ještěže měli z pekla štěstí! Zkouška odvahy byla zpečetěna jazykolamem a uhlíkem, který přibyl dětem do kouzelného pytlíku. Od čertů na děti čekala nejstrašidelnější část cesty. Procházely kolem černého pavouka, který je nespustil ze svých osmi očí, pokračovaly pod levitujícími kouzelnickými klobouky a v té nejtemnější části lesa jim na cestu posvítil tajemný poustevník.

Uf, jak si všichni odechli u moudré sovy, která je na krátký okamžik nechala odpočinout pod svými ochranitelskými křídly. Načerpali zde moudrost, dostatek síly a s darovaným peříčkem pokračovali dál až k vílám, kde na ně čekala cesta přes bludná světélka. Víly byly překrásné, milé a pomohly dětem, aby se cestou neztratily. Obdarovaly je bludným kamínkem, který prosvítí i tu nejčernější temnotu.

Cesta dále pokračovala k nešťastnému Harrymu Potterovi, jenž si nevěděl rady s nezbedným skřítkem, který mu roztrhal Pobertův plánek. Tento úkol nebyl vůbec snadný, neboť jednu část plánku hlídal nevrlý pavouk Aragog. Vděčná Hermiona děti obdarovala jejich podobiznami a Hagrid s profesorkou ze Zmijozelu dětem popřáli šťastnu cestu.

Cesta ale stále nekončila! Vedla dál údolím čarodějnic, na jehož konci na ně čekala proslulá čarodějnice Bludimíra, s kterou se návštěvníci naučili vařit lektvar štěstí. A protože už měli velikánský hlad, Jenda s Mařkou jim na cestu dali perníček a recept na štěstí, aby nezapomněli, že šťastných lidí v dnešním světě není nikdy dost.

Na děti čekala poslední část cesty. Zbývalo donést od duchů ztracené světélko bílé paní a ta je pergamenem ujistila, že každé přání se splní, pokud budou v jeho splnění věřit. Co by to bylo za tajemný les, kdyby zde chyběla Saxana a její Lexikon kouzel! Nyní jsou v jejím lexikonu zapsáni ti největší čarodějové a čarodějky z města Borohrádku a jeho okolí.

Ve svém vyprávění nemohu zapomenout na bludičky, tajemné postavy a skřítka Šustila, které děti mohly potkávat po celé trase a kteří byli ochotni pomoci, kdyby se snad děti ztratily, a hlídali, aby je cestou nepotkalo něco zlého.

Po strastiplné cestě plné duchů, úkolů a nástrah na všechny návštěvníky Tajemného lesa čekala v altánu odměna v podobě perníků, bábovek, dobrých buchtiček a obložených chlebíčků. Prokřehlá těla zahřál horký čaj.

Závěrem bych ráda poděkovala všem účinkujícím pedagogům, žákům ZŠ TGM Borohrádek, bývalým studentům Adéle a Markétě Kamenickým, Vladimíru Klingerovi, Leontýně Stejskalové, Anetě Šrámkové, Lukáši Urbánkovi, Denise Řičařové, Daniele Nekvindové a dalším účinkujícím Tereze Stejskalové, Lucii Frýdové, Karolíně Staňkové a Jiřímu Bergmanovi. Za technickou podporu děkuji i Karlu Pírkovi, Jiřímu Pavlíčkovi a jeho týmu, Jiřímu Nekvindovi a Michalu Kučerovi. Za udržování ohně děkuji Petru Bastlovi. Děkuji také fotografkám Ivaně Mládkové a Natálii Pírkové. Za občerstvení děkuji našim kuchařkám a kolegyním. Za duševní podporu a víru v uskutečnění akce patří velké díky vedení školy.

V neposlední řadě bych ráda poděkovala všem malým i velkým návštěvníkům Tajemného lesa za účast.

Moc ráda a z celého srdce děkuji svému realizačnímu týmu Lucii Kačenové a Janě Kučerové.

S láskou Vaše čarodějnice Lenka Nekvindová